Děsivá pravda o Devíti křížích

,,Jen tři kříže z bílého kamení někdo do písku poskládal…“ to je část známé trempské písničky popř. její punkové cover verze. My se dnes seznámíme s tajemným místem, kde je těch křížů devět a které je považováno za jedno z nejděsivějších v České republice.

Temný příběh tohoto místa se začíná psát léta páně 1539. V té době byla v těchto místech (dnes obec Lesní Hluboká) lesní cesta, po níž se za obchody vydal jeden uherský handlíř. Měl namířeno do Jihlavy, ale tam nikdy nedošel. Nikdo neví, zda byl cestou přepaden nebo se mu zkrátka jen udělalo nevolno, ale jisté, že muž byl nalezen, jak leží na zemi s úrazem hlavy. Najít ho měl sedlák, který se zrovna vracel z trhů ve Velké Bíteši. Zraněného naložil na svůj vozík a dovezl ho do svého domku v Hlubokém. Zde muž pobýval do té doby, než se zcela uzdravil. Během těch několika týdnů se o něj starala sedlákova dcera a handlíř se do ní brzy zamiloval.

Dívka city opětovala, ale její otec byl již od začátku proti jejich vztahu. Neznámý muž se mu pranic nezamlouval. I když se ho chtěl co nejdříve zbavit, pár se už zasnoubil a pomalu začal zařizovat záležitosti ohledně svatby. Jenže dvojice neměla moc peněz a tak se handlíř rozhodl na nějaký čas vycestovat do Uher za obchody.

Z dnů se staly týdny, z týdnů měsíce a zatímco handlíř stále na sedlákovou dceru zamilovaně vzpomínal, o ní už se začal ucházet bohatý synek dalšího sedláka. Otec dívky byl rád, že se o ní uchází taková partie, sňatku přál a dcerku do něj přímo nutil. Ta sice pořád myslela na handlíře, jenže otec jí řekl, že jí určitě dávno přestal milovat, jinak by se zajisté vrátil a navíc je sňatek už napevno dohodnutý. Dívka proto neměla na výběr.

Tou dobou se handlíř akorát vracel ze svých obchodů, když už byl od Hlubokého kousek, zastavil se ještě v blízkém Domašově. Zde se měl dozvědět, že se jeho milá bude vdávat. Popadl ho příšerný vztek a v místní hospodě se domluvil s jedním ze svých dávným kumpánů, aby mu pomohl se pomstít. Dvojice se na útok dobře připravila, jenom handlíř si sehnal několik střelných zbraní. Posléze šli vytipovat vhodné místo k přepadení a pak už jen čekali na svatební den.

Když se svatebčané vraceli z Velké Bíteše zpět do Hlubokého. Handlíř dal pokyn a celý masakr mohl začít. Původně měl v plánu zabít všechny okolo a dívku ušetřit, jenže v nastálém zmatku to nakonec dopadlo jinak. V tratolišti krve leželo na zemi sedm mrtvých – nevěsta s ženichem, otec nevěsty, svěděk a tři ženy. Handlíř však moc dobře věděl, že on na svou milou nevystřelil a učinit tak musel jeho společník. Rozhodl se ho protoza trest také zastřelit. O pár minut později si prohlížel jatka, která způsobil a došlo mu, že svoji lásku už stejně zpátky nezíská. Ze zoufalství nakonec obrátil zbraň proti sobě.

Lidé po masakru dali jako památku vytvořit devět velikých dřevěných křížů, které se mají každých sto let obnovovat a mají být vždy znovu vysvěceny mnichy. Vysvěcení se ovšem naposled odehrálo 18. září 1887.

Dnes je několik metrů od dějiště masakru řidiči známý motorest U Devíti křížů, které denodenně mijí desetitíce aut. Málokterý šofér si nejspíš uvědomuje děsivý příběh, který se stal jen pár metrů od naší nevytíženější dálnice D1. Ale jsou tací, kteří si na něho vzpomenou vždy když kolem místa jedou. Jedná se převážně o přímé svědky v setkání s krvavým přízrakem zavražděné nevěsty. Ten se prý na místě začal zjevovat rok pro tragické události a objevuje se dodnes. Duch se zaměřuje převážně na projíždějící, kteří mají cosi společného se svatbou.