Chlupatí bubáci po celém světě

Populární yetti

Nadměrně vysoká svalnatá postava, dlouhé chlupy po celém těle, napůl člověk, napůl zvíře. Tak je nejčastěji popisováno setkání s bájným yettim, chlupatým bubákem, který se nejčastěji vyskytuje v tibetských a nepálských horách a který je asi nejpopulárnějším „strašidlem.“

Vědec, kryptozoolog a spisovatel Philip J. Imbrogno však zjistil, že existuje více podob a lokalit výskytu těchto záhadných stvoření.

Bigfoot v USA

je obdobou yettiho, vyskytujícího se ve Spojených státech amerických. Jak název stvoření napovídá – big-velká, foot – noha, značí, že se opět jedná o bytost nadprůměrně vysokou. První záznam o setkání s bigfootem je z roku 1895, kdy se tehdejší člen městské rady Riley Smith městečka Winstedu vydal do lesa česat lesní plody, doprovázen svým psem Nedem. Muž byl skloněný nad borůvkami, když tu najednou jeho buldok začal vrčet a štěkat. Smith se napřímil a stanul tváří v tvář chlupatému stvoření, které bylo mnohem vyšší i než urostlý člen městské rady. Než stačil jakkoliv zareagovat, bigfoot se otočil a s děsivým řevem utekl pryč.

O více jak sto let později ve městě Bull Bridgesi si šestiletý farmářský chlapec hrál u okna jejich domu. Jeho rodiče byli vedle v pokoji. Malý Sam vyhlédl z okna a uviděl něco jako opici, která vzpřímeným a rychlým krokem mířila k jejich poli. Když se otáčela, otáčela se jí s hlavou i ramena. Blížila se k jejich domu a v jednu chvíli se podívala přímo na chlapce. Viděl, jak jí žlutě září oči, jako kočce ve tmě. Vyděsil se a s pláčem běžel za rodiči. Ti mu zprvu nevěřili, mysleli, že si vymýšlí, ale když viděli, že je skutečně vyděšený, otec se šel podívat ven. Nic neviděl, ale ke jho úžasu našel extremně velké jakoby mužské šlápoty na kraji pole.

Mezi rokem 1969 až 2008 byla hlášena další setkání s těmito záhadnými tvory. Bylo vypraveno několik výprav, ale najít žádné hmatatelné důkazy, nebo další setkání s bigfootem se výpravě nepoštěstilo.

Chlupatý bubák v Thajsku

Sám Imbrogno viděl „bubáka“ při jedné ze svých služebních cest v Thajsku. Již delší dobu se zabýval shromažďováním informací o těchto tvorech z různých končin světa a tentokrát ho armáda odvelela do Thajska, kde se ke, svému překvapením setkal s vesničany, kteří popisovali setkání s „příšerou,“ která se ztotožňovala s popisem yettiho i bigfoota. Více jak dva metry vysoké stvoření, delší chlupy po celém těle, svítící oči. Nikomu prý ale neubližuje, vesničané mu nechávají na kraji vesnice, či v troskách chrámu zbytky jídla.

Vědec zorganizoval výpravu a vydali se s domorodci i vojáky do džungle. Jejich cílem byl právě starodávný opuštěný chrám, kam údajně chlupatý tvor chodil občas přespávat. Noc v polorozpadlém chrámu nebyla příliš příjemná, nocležníky rušil noční křik zvířat. Nad ránem se probrali úplně – blížila se bouře a kromě toho muži slyšeli velmi zvláštní naříkavé zvuky, které nedokázali identifikovat. Začalo hustě pršet. Imbrogno se svými dvěma kolegy upírali oči do tmy a najednou v křoví uviděli tři páry svítících očí. Bill, jeden z jeho kamarádů, neohoroženě vyběhl blíž, divoce mával rukama a vydával skřeky. Jeden pár očí se přiblížil a i Imbrogno zahlédl ve světle blesku postavu vysokou dva a půl metru, oči jí jasně žlutě zářily. Imbrogno hned vytáhl fotoaprát, ale v tu chvíli se postava vymrštila a zmizela v křoví velkým obloukem, jako by se vymrštila na trampolíně a zmizela v džungli, zbývající dva páry zmizely v témže okamžiku.

Vědec a spisovatel Philip Imbrogno je po tomto setkání přesvědčen, že tito záhadní tvorové existují. Zda se však jedná o existenci za paranormálního světa, či dosud neobjevený druh zvířat, zůstává otázkou.