Kirkstone Pass – Hostinec plný duchů

Když se chce člověk odreagovat a příjemně pobavit, zajde do hospody nebo nějakého podobného podniku. Jenže i na takovém místě se mohou vyskytovat paranormální aktivity. Nevěříte? Pojďme spolu navštívit malé hrabství Cumbria ve Velké Británii, kde se nachází jeden z nejstrašidelnějších hostinců na světě.

U Kirkstonského průsmyku se nachází velká bílá budova s mnoha okny. Je to Kirkstone Pass – hostinec, který poskytuje turistům a všemožným krajánkům ubytování a občerstvení. Jenže většina lidí se celé stavbě obloukem vyhýbá a při představě překročení jejího prahu jim nabíhá na těle husí kůže.
Důvod?
V blízkém okolí se stalo několik velmi tragických událostí, což zapříčinilo i hojný výskyt duchů. Dle místních tady spatřit něco nadpozemského není vůbec problém. A kdo že tady straší?

Jedna z nejznámějších zdejších událostí vypravuje krutý osud ženy jménem Ruth Ray. Ta žila spolu se svým manželem a malým synkem v nedaleké vesničce Patterdale. Jednoho dne se Ruth dozvěděla, že její otec velmi těžce onemocněl a lékaři mu nedávají velké šance na přežití. I když jí čekala dálka skoro 11 kilometrů, využila nepřítomnosti manžela, popadla synka a vydala se na cestu. Byla zima a Ruth na cestě přepadl silný vítr a chumelenice. Špatná viditelnost způsobila, že mladá žena i se svým dítětem zabloudila a správnou cestu už nikdy nenašla. Druhý den ráno jí objevil její manžel pár metrů od dveří hostince, stačilo ujít jen pár kroků a žena by se byla zachránila. Malý chlapec díky tomu, že ho matka svírala v náručí a zahřívala přežil.

Za dlouhých zimních večerů tak zdejší obyvatelé mohou slyšet žalostný křik a pláč ztracené ženy. Několik svědků prý dokonce spatřilo zahalenou postavu s dítětem v náručí, která zmateně bloumá po okolí. Říká se, že Ruthina duše hledá svoje dítě, které nestihla vychovat.

Jak se v jednom příběhu podařilo chlapce zachránit, v druhém už tomu bude jinak. Jistý jedenáctiletý hoch si před hostincem hrál, když se najednou z dálky vynořil pořádně rozjetý panský kočár. Vozka si chlapce nejspíš nevšiml a to vedlo k velké tragédii. Když se rozplynuly mraky prachu našli místní přejeté chlapcovo tělo. I tato duše prý bloudí kolem hostince. Chlapec byl ale nejspíš velmi veselá kopa a svůj posmrtný život si užívá. Své o tom ví právě zaměstnanci tohoto hostince.  Duch prý schválně zamyká dveře, hraje si s hrnci a v noci přemisťuje stolky a židle.

Současný majitel Walter Alexandr přiznal, že i on má několik zážitků s místními neviditelnými nájemníky. Jednou večer seděl v lokálu a povídal si s údržbářem, když se nad jejich hlavami začaly ozývat kroky. Přišlo jim to divné, jelikož hostinec byl jako vždy opuštěný, ze strachu, že se jedná o zloděje, oba muži vzali psa a šli zjistit, oč běží. Po otevření dveří v horní části budovy však pes začal kňučet a odmítal nadále pokračovat v cestě. V prvním patře se nachází tři pokoje, ve dvou bylo vše jako obyčejně, ale ve třetím byla spatřena černá šmouha, která akorát procházela zdí. Pan Alexandr to označil za jeden z nejstrašidelnějších zážitků, jaké v životě kdy zažil, ale je to optimista a pomalu si na podobné projevy zvyká nebo nejspíš musí. Tvrdí, že

„Občas se podíváme ven a vidíme při cestě lidi. Pak se podíváme za dveře a nikdo tam není. Oni chtějí vědět o nás a my chceme vědět o nich. Občas se věci stanou a musíme to akceptovat.“

 

A aby toho nebylo málo, za hostincem se nachází strom oběšenců. Desítky mrtvých provinilců zde nebyly řádně pohřbeny a jejich duše rovněž bloudí po okolí.

(Orby zaznamenané v jednom z pokojů )

Do hostince často jezdí vyznavači temné turistiky, parapsychologové a vyšetřovatelé paranormálních týmů. Všichni obvykle cestují vlastními auty, jelikož doprava je zde silně omezená a taxikáři se sem (i přes slíbený příplatek) bojí.

Tak co, uspořádali by jste zde nějakou kalbu? Já si myslím, že by to byl super nápad a třeba by pařilo víc lidí, než by bylo pozvaných 😀