Zlá paní

Pamatuji si všechny ošklivý zážitky od malička a to do podrobnosti. Stalo se to když mi bylo asi šest let a já ještě spala s rodiči v jedné místnosti. Byla jsem v ložnici úplně sama a matka pracovala v místnosti vedle ložnice. Koukala jsem se na zeď a uviděla stín, v té době jsem ještě nevěděla, co to je. Chvíli jsem se na to koukala. Poté ten stín začal chodit a slyšela jsem jen nepříjemné skřípání, dost živě si vybavuji, jak jsem si zastírala uši. Tak jsem vystrašeně vstala z postele, otevřela „poškrábané“ dveře (nevím, proč byly poškrábané, asi proto, že tam opravdu někdo byl) a všechno řekla mamce. Mamka mi řekla, že tam nic není, že mám jít spinkat. Tak mi nic jiného nezbývalo, než jít spát. Jednou, když už jsem byla starší, tak mi mamka řekla, že tu jedna stará paní dostala infarkt. Prý svého muže utrápila. Na své okolí byla velice zlá a nepříjemná. V poslední době mám takový pocit, že mě někdo sleduje a jednoho večera jsem dokonce slyšela přesně to skřípání, které jsem slyšela jako malá. Nevím, co si mám o tom celém myslet, ale doufám jen v jedno, a to v to, že se duch té zlé paní na mě „nepřilepil“.