Přízrak sebevraha?
Tento příběh se váže k mému pobytu na vysoké škole. Od vlakového nádraží ke kolejím se dalo jít dvěma cestami. Delší a nepěknou přes město. Druhou, kratší a hezčí, podél řeky. Cesta je lemována stromy po jedné straně a řekou po druhé. Zvláště v noci dokáže být tato cesta dost děsivá. Mně se jednou právě na tomto zajímavém místě stalo něco zvláštního. Když jsem se tamtudy vydal, hned mě přejel mráz po zádech a cítil jsem opravdu mrazivý vánek. Otřásl jsem se, ale šel jsem dál. Najednou cítím, jak se do mé paže snaží někdo zavěsit. Vylekaně jsem se otočil, ale nikde nikdo. Nechal jsem pocit pocitem a šel jsem dál. A zase, ledová paže, co se zcela jasně snažila zavěsit do té mé. Byl jsem celý vylekaný. Po pár krocích pokusy přestaly a už jsem nic necítil. Nutno podotknout, že se v řece, co je vedle, utopilo již několik lidí. Jsou známy i případy, kdy lidé skočili z mostu a zabili se právě na tom místě, kde jsem cítil ledové dotyky. Byl to snad nějaký vzkaz ze záhrobí? Nebo to byl nějaký přízrak sebevraha, který měl v duši zafixovaný poslední pohyb před svou smrtí?
