Když se náš dědeček přišel rozloučit

Nikdy jsem nevěřila na paranormální jevy, ale jednou se mi stalo něco hodně divného. Tehdy mi bylo asi 12 let, ale pamatuji si to, jako by to bylo včera. Mamka odešla k večeru za kamarádkou s tím, že budou oslavovat narozeniny a já jí slíbila, že pohlídám sourozence. Pro jistotu mamka pořádně zavřela balkónové dveře, kdyby se náhodou jeden ze sourozenců v noci vzbudil. Bylo přesně půl deváté večer, když jsem ležela na gauči a čekala, až budou dávat nějaký film v televizi. Najednou se v uzavřeném bytě neskutečně ochladilo a na tváři jsem ucítila jemný vánek, jakoby mě někdo pohladil. V tom se otevřely dveře od balkónu. Chtěla jsem se otočit, protože ty dveře byly hned za mými zády, ale nemohla jsem se ani pohnout. Celá jsem ztuhla a strachy jsem se nemohla ani nadechnout. Nějak jsem si to nemohla vysvětlit, protože venku skoro žádný vítr nebyl, bylo krásně a ty dveře šly jen stěží otevřít. Tuto celou situaci jsem absolutně nepochopila a se strachem jsem šla spát. Druhý den volala babička, že děda ten večer, co se mi to stalo, zemřel. A to přesně o půl deváté večer. V tom jsem strnula hrůzou, v duchu jsem si však ale říkala, že se mnou určitě přišel rozloučit. Nikdy na svého dědečka nezapomenu.

Smrt

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.