Kamarád

To, co se teď dozvíte, se stalo mému tátovi. Je to tak patnáct let dozadu. Jednoho chmurného večera se šel projít ven. V tu dobu neměl ještě svou ženu – mojí mamku, takže hodně času trávil se svým nejlepším kamarádem Patrikem. Teď ale k věci. Tato prapodivná věc se stala právě ten večer, co se šel táta projít. Asi po patnácti minutách chůze potkal právě Patrika. Nijak se nevyptával, co tam dělá, prostě si začali povídat a řešili život obecně. Najednou Patrik změnil téma. Začal taťkovi říkat, ať se tu má dobře, že už tu moc dlouho nebude. Táta ho nechápal, ale nijak to neřešil, takové řeči má občas každý. Najednou se oba zastavili. Koukali na něco, co leželo pár metrů před nimi na chodníku. Patrik řekl, ať se tam jde táta kouknout, že ho bude krýt zezadu, kdyby se něco náhodou stalo. Na zemi ležel člověk. Táta chvilku zjišťoval identitu člověka, jestli ho náhodou nezná. Najednou začal strašně brečet a volat o pomoc. Na zemi ležel jeho kamarád Patrik. Když se otočil, nikdo tam už nestál. Celou cestu si povídal s přízrakem svého nejlepšího kamaráda.

Přízrak

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.